Velká Fatra

Trek z Ružomberku do Donoval/Handliarka

27.10. - 29.10.2010

TRASA

Ružomberok - Vlkolínec - pod Borovníkem - Vtáčník - Vyšné Šiprůnské sedlo - Nižné Šprůnské sedlo - Hotel Smrekovica - Tanečnica - Rakytovské sedlo - Rakytov - Južné Rakytovské sedlo - Sedlo Ploskej - Ploská - Chata pod Borišovom - Chýšky - Ostredok - Križná - Líška - Pod Líškou - Turecká (BUS)

Po 4 letech se opět rozhoduji navštívit nádherné, romantické pohoří Velké Fatry s táhlými travnatými kopečky a neméně pěknými údolími, kde se pasou ovce s do daleka znějícími zvonky. Minule jsem tenhle trek šel se svým velkým kámošem Michalem a velice rád na to do dnes vzpomínám. Tehdy jsme si přechod rozvrhli do 4 etap a tak jsme nikam nespěchali, občas jen tak seděli v trávě a pozorovali, co se děje v údolí. Letos jsem tento trek s Michalem nemohl jít především z důvodu toho, že si našel lásku svého života v podobě kóóčky Naďi. Jo, jo holky, ty dokáží život chlapovi posunout do jiných dimenzí! Hahaha ha ha!

Naštěstí mám v záloze více kámošů s dušou horalsko a tak dávám avízo kamarádovi Pavlovi se kterým jsem v roce 2008 přecházel Rumunské pohoří Fagaraš, zda by nechtěl na přechod Velké Fatry. Pavel s tím velmi rád souhlasil a jelikož velice rád plánuje horské plány aa aa velmi dobře, tak vše přenechávám jeho režii. Přechod již nebyl naplánovaný na "pohodu", ale spíše na "makačku". To mi však nevadí, protože si chci otestovat, jestli stále ještě mám na větší zátahy.

Jelikož Pavel pochází až od Plzně, tak nastal menší problém s naplánováním společného setkání. Nakonec odjíždím den předem v odpoledních hodinách, abychom se následující brzké ráno mohli shledat někde u Malina Brda.

27.10. (odpoledne)

Po noční směně si doma na chvíli zdřímnu a pak v 10:30 sedám do vlaku a přes Valašské Meziříčí a Žilinu dojíždím do Ružomberku 494 mnm. Tam si v nádražní restauračce dávám vynikající oběd, pivečko a po 14:30 vyrážím někde do okolí Malina Brda. Mám tam v plánu dojít po zelené značce, ale na tu se mi nepodaří dostat a tak hledám, bloudím, poptávám se. Nakonec s pomocí jedné ochotné Slovenky docházím do vesnice Biely Potok, kde se napojím na žlutě značený chodník, chvíli stoupám loukou a lesem a potom sejdu do nádherné vesničky Vlkolínec 718 mnm. Je to krásná horská vesnička s pěkným kostelíkem, usedlostmi a starými domečky. Vesnicí vede ulička v jejímž středu teče strouha potůčku s průzračně čistou vodou. Paráda! Trochu spěchám, protože potřebuji najít nejvhodnější místo pro nocleh a tak já vůl tuhle nádheru nenafotím. Pokračuji stále po žluté značce kolem zastřešeného bivaku a studánky, i tady by se to dalo "zabalit", říkám si. Jdu ale ještě kousek dál a přicházím k rozcestníku žluté a zelené značky pod Borovníkem (asi 830 mnm) okolo něhož je nádherně rovný a vcelku velký plac. Na dohled jsou Hotýlky na Malinu Brdu, vrchol Haliny a Sidorovo. Paráda! Postavím stan, zapadnu do něj, uvařím si čaj do termosky a snažím se v poměrně chladné noci usnout. Zítra brzy ráno by se měl dostavit Pavel...

 

28.10.

Spím, bdím, chčiju, bdím, spím… Někdy po půlnoci pozoruji, že je venku mrazivo (tipuji na -5°C) a tak se pořádně zahrabu do spacáku. Okolo 5:30 se probudím, ne moc vyspaný, ach jooo a ještě se převaluji. Nebylo ani 6:30 a už se u mého stanu objevil vysmátý Pavel. Pozdravíme se, přihřeji si čaj a posnídám Margotku. Po sedmé hodině sbalíme stan a vyrážíme po zelené značce směrem na Smrekovici. Chvíli ještě šlapeme po lesní cestě, ale za pár chvil vycházíme z lesního porostu na trávou zarostlý svah Vtáčniku 1090 mnm. Sluníčko už sice vylezlo, ale i přesto je chladno. Odměnou za to nám jsou suprovní výhledy do okolí a díky ojínělé trávě se stromy pohádková okolní krajina… Super! U rozcestníku Vyšného Šiprůnského sedla 1385 mnm se rozmýšlíme, zda si dnešní den nezpestříme o výšlap na vrchol Šiprůnu. Před 4 roky jsem tam byl s Michalem a vím, že to není ničím zajímavý vrchol (vrcholy) a tak na to prdíme a pokračujeme dále. Po 4h šlapání docházíme před pěkně zrekonstruovaný hotel Smrekovica 1340 mnm, zapadneme do něj a dáváme si v příjemném prostředí občerstveníčko. Bodlo to! Okolo 12:30 zvedáme kotvy a vydáváme se na Chatu pod Borišovom.

Výhledy již sice měly mírný opar, ale i přesto to stálo za to. Pavel během túry dělá pauzy, během kterých si osvěžujeme hrdla jeho čajíkem z termosky. Já se snažím využít každé chvilky k focení té nádhery, kterou nám připravila příroda. Projdeme přes Skalnou Alpu 1463 mnm a Tanečnici 1459 mnm. Šlape se nám prozatím celkem dobře i když Pavel má sil o poznání více. Přeci jenom jeho trénink v podobě běhání se musí někde projevit... Z Tanečnice mírně sejdeme do Severní Rakytovského sedla a potom začneme zprudka stoupat ve svahu Rakytova. Pěkně se zadýcháme! Na Rakytově 1567 mnm dáváme zaslouženou pauzu, ale nezdržujeme se tam nijak dlouho a už si to mažeme dolů do Južného Rakytovského sedla 1294 mnm. O nějakém svižném sestupu se nedá mluvit, protože sestupový chodník je pořádně rozbahněný a tak od podkluzy není nouze. Já sestupuji se vší opatrností, abych se náhodou v téj srajdě nevymáchal a zadařilo se! Projdeme okolo Čirného Kamenu a v zápětí se dostáváme do Sedla Ploskej 1210 mnm. Začínáme znovu stoupat. Opět zhluboka dýcháme a potíme se. Je to ale poslední dnešní záběr a tak sebereme všechny naše (spíše JÁ) síly a s úsměvem docházíme k vrcholovém křížku Ploské 1532 mnm. Začíná se smrákat, síly mi docházejí a tak již seru na focení a valíme z prudkého svahu dolů k Chatě pod Borišovom . Na chatě lidí jak prase, naštěstí Pavel předem zajistil nocleh a tak je vše v pohodě. Dáme v přeplněné hospůdce pivko, pití a nějaké to žrádýlko a zaléháme do spacáku na pohodlných válendách. Ještě před tím než usnu zavzpomínám na to jak tady bylo před 4 roky. V hospůdce jsme tehdy s Michalem seděli skoro sami, pokoje byly z větší části volné a dneska? Hrůůůza! Ne že bych nebyl lidumil, ale tohle je příšerné! Nejspíš to bude tím, že je pátek a svátek (28.10) a tak si spousta lidí udělala prodloužený víkend.

Časová náročnost túry: cca 10h

 

29.10.

Včéra večer jsem nejprve nemohl nějak "zabrat", ale nakonec se špunty v uších zadařilo a já se ráno probral svěže vyspaný. Ty špunty již beru jako nutnou výbavu, protože nikdy nemohu vědět, zda nějaký "blbec chatový spolunocležník" nebude chrápat. Pavel venku před chatou uvařil čaj, já jsem se mezitím občerstvil dvěma čajíky a Margotkou v hospůdce.

Po 8h vyrážíme po modře značeném chodníku směrem na Ostredok a Rakytov. Pavel mi sice včéra večer navrhoval, že bychom si mohli znovu vyšlápnout na Ploskou a z jejího vrcholu potom teprve pokračovat na Ostredok. Mnoo, nakonec k tomu zpestření nedošlo, šak si ještě dneska mákneme... Počasí je poznání teplejší a tak další vrstvy oblečení dávám do batohu. Jelikož bylo sluníčko na počátku své každodenní pouti, tak se naskytly fotogenické výhledy na nejbližší okolní kopečky, hlavně Ploskou. Paráda! Nejpěknější záběry nafotím, když si pod Ostredkom odskočím na Suchý vrch 1549 mnm. Pak již naše kroky vedou travnatým svahem na nejvyšší vrchol Velké Fatry - Ostredok 1592 mnm. Na Ostredku oddechneme a začínáme mírně klesat na Frčkov 1585 mnm a za pár chvil opět stoupáme a na vrchol Križné 1574 mnm, kde se opět naskytují super výhledy na Roháče, Kriváň…, balada! Nejsme tu sami, opět je dost "lidiček turističných", které do hor vylákalo pěkné počasí. Máme dostatek času a tak spočneme, občerstvíme se a já hlavně opět fotím.

Z Križné po krátkém odpočinku sestupujeme po modré značce k vlekům (Pod Liškou) a rozcestí žluté značky 1350 mnm. Tam začneme sestupovat kousek po žluté značce a pak přímo pod vlekem, po chodníčku, po sjezdovce z prudkého a celkem dlouhého svahu dolů do vesničky Turecká 610 mnm.  Než dojdeme do vesnice, tak si odskočíme do potůčku umýt si zabahněné boty, abychom v restauračce na Donovalech nebudili negativní dojem. Pak již naše kroky směřují na autobusovou zastávku, kde pomocí SMS zjišťujeme nejlepší spojení na Donovaly. Máme štěstí a za chvíli už sedíme v autobuse a s přestupem ve Starých Horách dojíždíme do Donoval 980 mnm, kde dáváme bufeťáckou pauzu v tamní kolibě, každý tak za 10€.. Naše "trekové" plány, které doposud do puntíku vycházely, nekončí tady na Donovalech, ale mají pokračování v podobě přechodu západního hřebene Nízkých Tater.

Po zaplnění našich hladových žaludků zvedáme prdele a vydáváme se po červené značce do míst dnešního bivaku. Byla vytipována dvě místa, buď vrchol Handliarka, nebo Hiadelské sedlo. Po příchodu na vrchol Handliarky za mírného pofukování větříku stavíme stan a zapadáme do spacáků. Ještě se mírně občerstvíme čajem, pokecáme, zaposloucháme se do tónů linoucích se z rádia a snažíme se usnout. Pavlovi se daří do 1h ranní, mně naopak po 2h. Haha! Během noci si s tropikem pohrával větřík a tak jsem začal tušit určité problémy se zítřejšími povětrnostními podmínkami na hřebeni Nízkých Tater. A jaké bylo pokračování? Mnooo, to už sem nepatří, ale můžu napovědět, že nás z hřebene Nízkých Tater zahnal velmi silný vítr do Liptovské Lúžné...

Časová náročnost túry, Borišovka - Handliarka (mimo cesty autobusem a bufetění na Donovalech): cca 7h

 

Kontakty na chaty:

Chata pod Borišovom

+421 905 729 959 - SMS!

Hotel Smrekovica

+421 0911 800 865

www.smrekovicacompany.sk

 

web Velká Fatra - informace a ubytování

http://www.slovenske.cz/velka-fatra/

Další fotografie

Výhled z Vtáčníku Vyšné Šiprúnské sedlo?? Výhled na Malou Fatru
         
Výhled na Západní Tatry Výhled na Západní Tatry Interiér hotelu Smrekovica
         
Vzadu: Malá Fatra Rakytov Vzadu: Malá Fatra
         
Borišov, Chyšky, vzadu Ploská Ploská Suchý vrch
         
Ostredok Ostredok, Frčkov, Dlhý Grúň Križna
   
         
Jelení gulášek v na Donovalech Donovaly ; Nízké Tatry - Velká Chchula??
   
         

 

 

 
 

Všechny fotografie byly pořízeny fotoaparátem Fujifilm S9600 v 9 Mpx rozlišení s častým použitím polarizačního filtru BW MRC.